O MNĚ
Jmenuji se Petra Oertlová, ale většina lidí mě zná pod přezdívkou Oe.
Malovat jsem začala jako většina dětí už ve školce. Nevím, proč jsem tehdy nejraději kreslila kohouty. Možná proto, že jsem vyrůstala na vesnici. Je vlastně docela úsměvné, že jsem se k nim po letech znovu vrátila. Tři abstraktní kohouti, které jsem vytvořila v posledních letech, si už našli své majitele. Kohouti mě ale provázejí i mimo plátno. Mám pocit, že si jich všímám víc než jakéhokoli jiného zvířete. Potkávám je na nádobí, obrazech, sochách nebo vyšitých polštářcích. A jednou jsem dokonce v Albánii dostala kohouta jako dekoraci do zmrzlinového poháru.
Svůj první „dospělý“ abstraktní obraz jsem namalovala ve svých dvaceti letech. Teprve později jsem zjistila, že nápadně připomíná jedno z děl Vasilije Kandinského, přestože jsem tehdy jeho tvorbu vůbec neznala. Vzniklo pak ještě několik dalších abstrakcí, ale ani tehdy jsem nevěřila, že se jednou umění stane mým životním povoláním. Moje cesta k umění byla úplně jiná než cesta většiny profesionálních umělců. Po střední škole jsem nastoupila do automotive, v jednadvaceti si vzala hypotéku na svůj první byt a žila život, který se ode mě tak nějak očekával. Po čtyřech letech jsem přešla do IT, kde jsem strávila dalších šest let.
Čím déle jsem ale pokračovala, tím víc jsem cítila, že to není život, jaký jsem si kdysi představovala. Práce, která mě nenaplňovala. Život v režimu 9 to 5, od výplaty k výplatě a s vyhlídkou na maximálně 25 dní dovolené v roce. Před třicátými narozeninami jsem si dala ten nejlepší životní dárek – odvahu změnit svůj život. Byl začátek pandemie covidu, neměla jsem žádné větší finanční rezervy a kolem panovala nejistota. Přesto jsem měla jasnou vizi. Když jsem svému okolí řekla, že odcházím z IT a budu se živit malováním, většina lidí si myslela, že jsem se zbláznila. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života, ale ani na okamžik jsem ho nezalitovala.
O dva roky později, v roce 2022, jsem si v Praze otevřela vlastní ateliér. Prodala jsem byt v Liberci a veškeré své finance, energii i víru investovala do budování svého nového života.
Dnes už vím, že odvaha byla tou nejlepší investicí, jakou jsem kdy udělala.
A pořád mám pocit, že jsem teprve na začátku. To nejzajímavější mě teprve čeká.
S láskou,
Oe
ABOUT ME
My name is Petra Oertlová, but most people know me by my nickname, Oe.
Like most children, I started drawing in kindergarten. For some reason, I loved drawing roosters. I’m not entirely sure why—perhaps because I grew up in the countryside. It’s actually quite amusing that I found my way back to them years later. The three abstract rooster paintings I created in recent years have all found their new owners. Roosters seem to follow me beyond the canvas as well. I notice them more than any other animal. I come across them on tableware, paintings, sculptures, embroidered cushions… and once, in Albania, I was even served a rooster as a decoration on an ice cream sundae.
I painted my first “grown-up” abstract painting when I was twenty years old. Only later did I discover that it bore a striking resemblance to one of Wassily Kandinsky’s works, even though I had never seen his art at the time. I went on to create several more abstract paintings, but I still never imagined that art would one day become my profession. My journey into art was very different from that of most professional artists. After high school, I started working in the automotive industry. At twenty-one, I took out a mortgage to buy my first apartment and lived the kind of life that was expected of me. Four years later, I moved into IT, where I spent another six years.
The longer I stayed, however, the more I felt that this was not the life I had once imagined for myself. A job that didn’t fulfill me. A 9-to-5 routine, living from paycheck to paycheck, with the prospect of no more than twenty-five days of vacation each year. Just before my thirtieth birthday, I gave myself the greatest gift I could have imagined—the courage to change my life.
It was the beginning of the COVID pandemic. I had no significant financial savings, and the world was full of uncertainty. Yet I had a clear vision. When I told people around me that I was leaving IT to make a living as an artist, most of them thought I had lost my mind. It was one of the hardest decisions of my life, but I have never regretted it—not even for a moment.
Two years later, in 2022, I opened my own art studio in Prague. I sold my apartment in Liberec and invested all my savings, energy, and faith into building a completely new life.
Today, I know that courage was the best investment I have ever made.
And I still feel like I’m only at the beginning. The most exciting part of my journey is yet to come.
With love,
Oe